Během pandemie zajišťoval 35letý Josef rozvoz potravin. Často to bylo při velmi dlouhých směnách, trvajících 16 až 20 hodin. V důsledku extrémní zátěže došlo ke zhoršení stávajících obtíží a progresi nálezu, a proto bylo nutné přejít z konzervativní na semiinvazivní léčbu hemoroidální nemoci.
Tento muž nebyl zdaleka jediným pacientem, u kterého měla pandemie covidu-19 negativní vliv na vznik nebo rozvoj hemoroidálního onemocnění. Mezi dalšími pacienty v naší ambulanci lze jmenovat například 36letou ekonomku, matku tří dětí. Tato žena musela v důsledku dlouhodobého uzavření škol a onemocnění dalších členů rodiny zcela převzít péči o rodinu, včetně distanční výuky. U pacientky došlo ke zhoršení nálezu a následným komplikacím, konkrétně ke krvácení, bolestem, otokům a trombóze zevního uzlu.
Dalším příkladem byl 29letý majitel e-shopu s elektronikou, který v době pandemie vyřizoval extrémní množství objednávek. Ve snaze vyhovět zákazníkům podcenil zátěž, snížil příjem tekutin a jídla s vlákninou. Tato situace vyústila v progresi nálezu, došlo u něj k trombóze uzlů, incizi (krátký zákrok, při kterém lékař nařízne hemoroid a je vypuštěna sraženina), pracovní neschopnosti a hospitalizaci.
Hemoroidy v době pandemie
Hemoroidy jsou žilní pleteně, které jsou běžně přítomné v řitním kanále, jejž tvoří cévní polštářky, a mají svoji fyziologickou úlohu v udržování kontinence (schopnost udržet stolici). Obecně rozlišujeme hemoroidy vnitřní a zevní. Nejčastějšími příznaky vnitřních hemoroidů je krvácení a výhřez před řitní otvor, dále pocit tíhy, nucení na stolici, pálení, výtok a svědění. Nejčastějším projevem zevních hemoroidů je bulka v oblasti řitního otvoru. Bolest v oblasti řitního otvoru je spíše projevem jiného onemocnění než hemoroidů, např. řitní trhliny, zánětu ve formě abscesu nebo nádoru konečníku.
Během koronavirové pandemie, kdy byli lidé léčeni po telefonu či po internetu, došlo často ke ztrátě kontaktu pacient–lékař. Pacienti se léčili přípravky, které jsou volně k dispozici, nebyli vyšetřeni, takže se objevovalo a stále objevuje více komplikací. Rovněž některá nařízení vlády o uzavírání pracovišť, škol, gastronomických provozů a sportovišť izolovala celé rodiny v domácím prostředí a lidem se změnil denní rytmus, seděli více času u televizí a obrazovek počítačů, omezili sportovní aktivity, a to vše jsou faktory, které zhoršují výskyt a stadia hemoroidálního onemocnění.
Další rizikové faktory hemoroidů
Mezi další rizikové faktory patří také větší příjem alkoholu, kávy, dráždivých jídel, kouření a obezita. Ve větším riziku jsou také pacienti s častými průjmy či zácpami. K rozvoji hemoroidů rovněž vede dlouhý pobyt na toaletě s mobilním telefonem či časopisy a silné tlačení při vyprazdňování. Zapomínat nemůžeme ani na sportovní aktivity, jako je jízda na kole, motocyklu, na koni, dlouhé cesty v automobilu a v letadle, zvyšování nitrobřišního tlaku při cvičení při dřepech s činkou či bench-pressu. Důležitým faktorem je také výskyt v rodině. Hemoroidální nemoc se vyskytuje s věkem u obou pohlaví stejně, muži si však obvykle na problémy stěžují dřív.
Diagnostika hemoroidální nemoci
K odlišení hemoroidů od závažnějších onemocnění je nutné provést nejprve vyšetření prstem, při kterém si všímáme napětí svěrače, otoku, zduření, výhřezu, příměsi krve, krevních sraženin, trombózy a poranění. Poté následuje endoskopické vyšetření (anoskopie, rektoskopie, koloskopie) k objasnění příčin obtíží a stanovení diagnózy. Podrobná endoskopická vyšetření bychom měli provést zejména u pacientů, u nichž jsou kromě krvácení po stolici přítomny rizikové faktory, jako je výskyt polypů a karcinomu v rodinné anamnéze.
Léčba hemoroidů
Základem léčby jsou dietetická a režimová opatření vedoucí ke správnému vyprazdňování a k odstranění zácpy a vyřazení některých jídel z jídelníčku (káva, černý čaj, tmavá čokoláda s vysokým obsahem kakaa, kolové limonády, ostré koření).
Léčba hemoroidálního onemocnění může být konzervativní, semiinvazivní (prováděná většinou ambulantně bez nutnosti anestezie) a chirurgická. Při konzervativní léčbě je důležitá farmakoterapie, ať ve formě mastí a čípků podávaných místně, nebo prostřednictvím systémových léků, které vedou ke zmírnění bolesti, zástavě krvácení a snížení otoku. Velmi dobrých výsledků dosahujeme v poslední době s léčivým přípravkem Diozen, který obsahuje látku diosmin, jež se vyrábí extrakcí z citrusových plodů a do tří dnů snižuje hlavní projevy hemoroidů až o 90 %.
Při semiinvazivní léčbě používáme různé metody – skleroterapii, zmrazování pomocí tekutého dusíku, fotokoagulaci infračerveným světlem, aplikaci elastické ligatury gumovým kroužkem a podvazy přívodné cévy po vyhledání ultrazvukovou sondou, laserem, diatermií nebo elektrokoagulací.
Operační léčba spočívá v odstranění hemoroidálních uzlů a v podvazu přívodných cév. Operace se provádějí nůžkami, skalpelem, elektrokauterem, harmonickým skalpelem, laserem či staplerem dle tzv. Longovy metody.
Podle čeho vybírat léčebný postup
Cílem léčby je odstranit funkční příznaky hemoroidálního onemocnění. Výběr léčebného postupu by se měl řídit následujícími zásadami a kritérii:
- Hemoroidy mají svoji fyziologickou úlohu v udržení kontinence, proto by měly být léčeny pouze tehdy, jsou-li příčinou symptomatických obtíží.
- Je třeba zjistit druh a účinek předchozí léčby.
- Je třeba zohlednit hlavní symptomy, pacientovy cíle a omezení.
Prognóza onemocnění je dobrá, pokud se pacient dostaví včas k vyšetření a poté je zahájena léčba.
MUDr. Karel Adam, ProctoClinic, Praha
