- Úvod
- Cholesterol
Cholesterol
Zvýšená hladina cholesterolu v krvi nebolí. Přesto nás může zabít. Příznaky totiž bohužel pocítíme až ve chvíli, kdy dojde k rozvoji aterosklerózy a ucpávání cév.
Pak se objeví například infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ucpání cév dolních končetin anebo další onemocnění oběhové soustavy.
Na druhou stranu je cholesterol pro tělo životně důležitý. Je součástí všech buněk, základní stavební jednotkou nervů a mozkových buněk a je nutný pro tvorbu hormonů.
Navíc lékaři rozlišují „hodný“ cholesterol (HDL) a „zlý“ cholesterol (LDL). HDL cholesterol má ochrannou funkci, protože nadbytečný cholesterol odvádí zpět do jater, kde je metabolizován.
Oproti tomu LDL cholesterol se usazuje v cévních stěnách v aterosklerotických plátech a cévy pak ztrácejí pružnost, zužují se a může dojít i k jejich ucpání.
Optimální hodnota celkového cholesterolu v krvi by u dospělého člověka neměla přesáhnout 5,2 mmol/l. Za zvýšenou hladinu se považuje hodnota od 5,2 do 6,2, nad 6,2 mmol/l jsou to už hodnoty rizikové.
„Zlý“ LDL cholesterol by pak neměl převyšovat 3 mmol/l a „hodný“ HDL cholesterol by naopak neměl být nižší než 1,0 mmol/l u mužů a 1,2 mmol/l u žen. U kardiaků a lidí s dalšími chorobami a rizikovými faktory musí být tyto hodnoty podle konkrétní nemoci a rizika někdy až o polovinu nižší.
Podle novějších poznatků ale není až tak důležitá celková hladina cholesterolu v krvi, ale poměr HDL k LDL.
Ten by neměl být menší než 1 : 3, ideálně 1,5 : 3.
Za zvýšený cholesterol může z velké části i náš nezdravý životní styl.
Nevhodná strava, nadváha, dědičné předpoklady, kouření, hodně alkoholu, nedostatek pohybu nebo cukrovka.
Zvýšený krevní cholesterol je ale alespoň zčásti způsoben i zvýšenou zánětlivostí v organismu. Co ji způsobuje?
V dnešní době jíme příliš vysoce technologicky upravovaných rostlinných tuků včetně transtuků. Velmi nebezpečná jsou smažená jídla připravovaná na přepálených tucích.
Podceňovaná je i přemíra jednoduchých cukrů. Nejen ze sladkostí, ale hlavně z limonád a slazených nápojů, a to i ze zdánlivě přírodních ovocných nápojů. Tam všude se přidává vysoce koncentrovaný fruktózový kukuřičný sirup (HFCS), který je pro nás dokonce škodlivější než obyčejný řepný cukr.
K rozvoji prozánětlivého stavu přispívá ale i náš sedavý způsob života, kouření a nadbytek stresu.
Příznivý vliv na cholesterol a kardiovaskulární systém má v podstatě středomořská strava. Je pestrá, obsahuje hodně zeleniny a ovoce, luštěnin, olivového oleje a ryb. Postupně je dobré vyloučit tučné maso a uzeniny.
Dopřejte si také každodenní pohyb i dostatek odpočinku a spánku. Snažte se vyhnout dlouhodobému stresu.
- Zajímejte se i o potraviny, které cholesterol zvyšují a přispívají i ke vzniku zánětlivého stavu. Většinou to jsou průmyslově upravované potraviny.
- Vyhýbejte se transmastným tukům. Ty jsou v margarínech, v předsmažených hranolcích, polevách, náplních sušenek, koblihách, v chipsech anebo popcornu.
- Nedávejte si smažená jídla v restauracích, kde hrozí příprava na přepálených tucích.
- Vyhýbejte se tučným masům a uzeninám.
- Omezte limonády a další výrobky s kukuřičným sirupem (HFCS) – ve složení je často uváděn jako glukózofruktózový sirup.
- Vyhýbejte se sladkému pečivu, ve kterém najdete jak transmastné kyseliny, tak jednoduché cukry.
V našem novém díle Podcastu o zdraví jsme se věnovali problematice žil na dolních končetinách. Co se přesně děje v našem těle a jak dochází
Křečové žíly neboli varixy postihují velkou část populace, s větším zastoupením žen a obézních jedinců, a pozorujeme je zpravidla na nohách. Čím se liší od
Intimita a její hranice jsou individuální, přesto je málokomu příjemné svěřovat se s choulostivými zdravotními problémy svým blízkým, a co teprve někomu cizímu, jako je