Trápí vás problémy s hemoroidy a úprava životosprávy, mastičky ani tablety již dostatečně nepomáhají? V některých případech je chirurgická léčba tou nejlepší variantou, která přináší dlouhodobou úlevu od vlekoucích se nepříjemných projevů.
Hemoroidální onemocnění je typickou civilizační nemocí, která postihuje velké množství z nás. Ačkoliv správná životospráva a hygiena tvoří základ péče, někdy ani spolu s celkovou léčbou ve formě tablet nebo aplikací lokálně působících přípravků nepozorujeme dostatečné úlevy od obtěžujících příznaků. Především pokročilejší formy hemoroidů vyžadují radikálnější přístup. Jde o stadia nemoci, kdy hemoroidální uzly mění svou pozici a nahmatáme je v okolí řiti, kde se vyskytují po stolici nebo trvale. V této fázi jsou hemoroidy bolestivé, spojené s častým a hojným krvácením nebo špiněním, může docházet k rozvoji trombózy a zdvojení uzlů.
Moderní chirurgické zákroky
První chirurgická léčba byla popsaná již 470 let před Kristem. Nicméně od té doby doznala značného rozvoje díky vědeckému poznání a znalostem podrobné anatomie krevního zásobení v postižené oblasti. Chirurgickou léčbu lze rozdělit do dvou kategorií dle náročnosti zákroku:
- některé, méně invazivní zákroky lze provádět ambulantně,
- jiné jsou více invazivní a vyžadují krátkou hospitalizaci.
Ambulantní chirurgická semiinvazivní léčba
Semiinvazivní nebo také miniinvazivní léčba je zpravidla prováděná ambulantně, obejde se tedy bez pooperačního pobytu v nemocnici. Miniinvazivní metody ošetřují jednotlivé hemoroidální uzly například extrémně nízkou teplotou, elektřinou nebo pomocí sklerotizačního roztoku, což vede k jejich uzavření. Další variantou je tzv. Barronova ligatura.
Semiinvazivní léčba hemoroidů je určená pro hemoroidy 1. a 2. stupně, ale někdy také pro pokročilejší stadia onemocnění.
- Skleroterapie. Tato tradiční metoda je dnes již nahrazena modernějšími zákroky. Provádí se podobně jako u křečových žil – do blízkosti přívodní tepny se aplikuje speciální (sklerotizující) roztok, který omezí přívod krve do hemoroidu. Skleroterapie je nebolestivá, s minimálním počtem komplikací.
- Barronova ligatura neboli podvaz hemoroidálního uzlu je často neodborně označovaná jako „gumičky“. Spočívá v nasazení gumového kroužku na hemoroidální uzel, který se přiškrtí a po pěti až deseti dnech odpadá. Tímto způsobem se najednou ošetří maximálně tři uzly, při správném provedení je procedura bezbolestná. Z ambulantních metod je nejúčinnější a provádí se bez anestezie.
- Kryoterapie, laserová terapie, infračervená koagulace, elektrokoagulace. Jde o různé varianty metody, které tkví v umrtvení postižené části uzlu. Tyto procedury lze kombinovat s Barronovou metodou a v případě potřeby opakovat. V posledních letech se z finančních důvodů či kvůli výskytu komplikací méně využívá kryoterapie (působení tekutého dusíku), laseroterapie i skleroterapie a častěji volí infračervená koagulace, která je rychlá (jedna až tři sekundy) a bezpečná. Tato metoda je vhodná i pro rozvinuté, obtížně léčitelné hemoroidy 3. a 4. stupně a přináší velmi dobré výsledky.
Chirurgická – invazivní léčba
Zavedení moderních chirurgických metod bylo velkým zlomem pro léčbu pokročilých hemoroidů. V současné době existuje mnoho operačních variant, které se liší svým provedením, a to v detailech a způsobu uzavření přívodu krve do postižené oblasti a ošetření přilehlého cévního zásobení a sliznice. Všechny přináší v porovnání s ambulantními metodami dlouhodobý účinek. Během zákroku je pacient v anestezii a po zákroku následuje krátká hospitalizace.
Invazivní léčba je určená pro hemoroidy 3. a 4. stupně nebo v případě selhání semiinvazivních metod.
- Hemoroidektomie. Tento zákrok spočívá v určení hlavních skupin uzlů a jejich odstranění a přemostění jejich cévního zásobení. Hospitalizace trvá tři až čtyři dny a poté následuje několikatýdenní pracovní neschopnost.
- Longova metoda. Tento relativně nový zákrok využívá speciálního zařízení – stapleru – a je šetrnější. Hospitalizace trvá zpravidla do tří dnů a následuje přibližně dvoutýdenní pracovní neschopnost.
Co rozhoduje o výběru vhodného zákroku?
Konkrétní metoda se volí dle celkového zdravotního stavu pacienta, rozsahu postižení – velikosti uzlů, přítomnosti zánětu, trombotizace nebo případně trvalého „vyhřeznutí“ vnitřních hemoroidů. Některé postupy jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Invazivní metody jsou bolestivějším, ale efektivním řešením závažnějších forem hemoroidů s dlouhodobým účinkem a méně často je nutné je opakovat. Ovšem mohou být spojené s častějšími komplikacemi, jako je například krvácení, inkontinence nebo zúžení konečníku. Před podstoupením zákroku je vhodné se pečlivě informovat nejenom o možnostech a průběhu léčby, včetně pooperačního období, ale také o její ceně.
(lexi)
Zdroje:
- Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. ČLS JEP. 2021
- Čapov I., Vlček P., Veverková L., Korbička J. Co nového v léčbě hemoroidů z chirurgického pohledu? Interní Med. 2009; 11 (1): 36–41. Dostupné na: www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/01/08.pdf
- Orhalmi J., Klos K., Jackanin S. a kol. Hemoroidy – konzervativní, či chirurgický přístup? Interní Med. 2011; 13 (7 a 8): 305–309. Dostupné na: www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/07/07.pdf
- Všeobecná zdravotní pojišťovna. Tisková zpráva: Jaké způsoby chirurgické léčby hemoroidů existují a co z toho hradí pojišťovna? VZP. Dostupné na:
https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/jake-zpusoby-chirurgicke-lecby-hemoroidu-hradi-pojistovna
